Naděje

Sedím na chodbě jedné velké Pražské nemocnice a čekám na operační zákrok mého dítka.

Úzkost, strach, bolest jsou emoce které mě doprovázejí. Otázky proč já, proč ono už jsem několikrát položila a neuspokojovala jsem se s odpovědí, kterou jsem vnímala.

Nemohla jsem racionálně myslet, slzy došly stejně tak jako partnerovo slova. Studená chodba nemocnice, tak jako šipky na podlaze vyvolávaly ve mně ještě větší pocit nejistoty. Otázky co bude dál, nebyly na místě, protože se nevědělo, co bude teď.

Sedla jsem si na studenou plastovou židli, která dodala tělu ještě větší pocit sterility a chladu. Začala jsem se prohrabávat v mé kabelce, abych sáhla po knize, kterou jsem si vzala s sebou, kdyby jsem chtěla zkrátit dlouhé čekání.

Knihu jsem dostala od přítelkyně a ani jsem se pořádně nepodívala, jak se kniha jmenuje. A když jsem jí vytáhla z kabelky, nechápala jsem. Byl to zákon přitažlivosti?

Kniha se jmenovala Andělské poselství naděje od Lorny Byrne.

Knihu jsem otevřela a ponořila se do slov, které mě v tu danou chvíli, daly tolik naděje a důvěry, která mě před tím opouštěla. Hltala jsem slova a ani jsem nevnímala, že už zákrok skončil. Bylo mě řečeno, že všechno proběhlo v pořádku a byly mně sděleny informace o dalších krocích, které je nutno udělat.

Já však věděla, že beznaděj, zoufalství vyměnilo energii za naději a vděčnost. Za anděly kolem nás, za anděla strážného i za anděla naděje. Proto píši i tyto řádky, abych Vám všem řekla v dnešní době, že anděl naděje existuje a je tu s námi. Není stejný jako anděl strážný, toho máme každý svého, anděl naděje je jiný a je stejný pro všechny z nás dohromady.

Věřte, že i tato doba skončí. A my se budeme moci opět obejmout, ukázat náš úsměv a společně se posadit u táboráku s kytarou.

Nesleduji televizní zprávy, jen občas juknu na seznam co se děje o zbytku, mě informuje moje tchyně, která všechny informace nasává jako houba. Ale i přesto se mně stává, že nevím co je zrovna aktuálního, dle nařízení a pak jsem na ulici oslovována s tím co dělám špatně.

I když vy si dáte občas detox od televizních zpráv a vyvarujete se pesimistických lidí budete se cítit lépe. Když budete věřit v anděla strážného i anděla naděje, bude Vám ještě líp. Ale hlavně věřit sami sobě, že co nás nezabije, nás posílí, to vše Vám dodá ještě větší sílu. Jsme silné bytosti a každý z nás má své poslání.

Tato situace je však už moc dlouhá a pro některé z nás neúnosná. Ale naděje je tu stále, naděje že všechno bude dobré. Nebude to jako dřív, ale bude to jiné. Budeme si vážit víc rodiny, přátel, podání rukou, obejmutí i úsměvů. Budeme lépe a intenzivně vnímat svobodu, přírodu – vše co nám teď bývá odepřeno.

Posílám Vám naději že vše bude v pořádku a brzy budeme na tyto časy už jen vzpomínat.

A co můžete dělat v této době?

• Meditujte – buď meditace klidové nebo meditaci pohybové
• Zavolejte někomu po kom se Vám stýská
• Jděte se projít a učte se od stromů – stát rovně a hrdě se silnými kořeny a s dostatkem tekutin
• Mluvte se svým andělem strážným
• Čtěte pozitivní knihy

Přeji krásný příchod jara, nového začátku, nové naděje.