V životě nastávají situace, které se vymykají ,, normálnímu,, chápání. Situace, které člověk nějakým způsobem zvládne, se slovy ,,že při něm musel stál Anděl strážný!!!!
Víme, že každý svého Anděla strážného má, ale jak vypadá???Jak je velký??? Nebo je to jen iluze! Když nám osud někdy dá pořádně zabrat, začneme pochybovat o Bohu, o Andělech.
I já pochybovala, o Bohu, o Andělech, když v mých 19 letech umřel tatínek. Brala jsem vše jako nespravedlnost a krutou ránu osudu.
Další mé životní úkoly, nebylo vždy lehké zvládnout, ale vždy se mě to nějakým způsobem podařilo a díky nim jsem se posunula na jinou úroveň vědomí, na jinou úroveň Bytí.
Mé osobní setkání s mým Andělem strážným bylo načasované 30 let po té co odešel tatínek. Při dalších mém těžkém období. Té doby jsem pečovala o svou nemocnou maminku. Lékaři nedávali už žádnou šanci. Maminky nemoc nás obě spojila, měly jsme možnost strávit spolu půl roku, každý den.
Něco mě hnalo stále do předu, nevěděla jsem co to je, ale cestu jsem následovala, nevěděla jsem kam dojdu, ale ta síla byla ohromná. Maminka si péči užívala i když se někdy objevily staré vzorce chování, nepochopení či stagnace. To vše se vždy během krátké doby urovnalo.
Moje energie, ale začala pomalu ubývat, síly nebylo kde nabrat, bylo těžké sledovat maminku, jak i jí síly ubývají a jak chřadne.
Jednoho dne, jsem nebyla už vůbec ničeho schopná a potřebovala jsem někde nutně nabrat sílu, energii, ale nevěděla jsem kde.
Vyčerpaná a s pláčem jsem si šla na chvilku lehnout na lehátko do místnosti, kde mým klientům praktikuji craniosakrální terapii. Ležela jsem na lehátku, hluboce plakala a prosila Anděla strážného o sílu.
Najednou se stalo něco, co nelze slovy ani popsat. Ucítila jsem jak mě někdo zezadu zahalil do svého objetí. Věděla jsem okamžitě, že je to můj Anděl strážný. Objal mě svými obrovskými křídly, tak že mě zahalil od hlavy až k patě, jedním křídlem pode mnou, jedním křídlem nade mnou. Byl tak obrovský, vždyť jedno křídlo bylo velké jako já! Což znamená že v rozpětí křídel musí mít skoro 3,5 metru.
Jakmile mě zahalil do svých obrovských křídel, ucítila jsem v každé mé buňce chlad, po celém těle mě naběhla ,,husí kůže,, více jsem se k němu přitulila a užívala si jeho sílu, ale zároveň něhu, bezpodmínečnou lásku, bezpečí, důvěru i energii.
Bylo to nádherné, Anděla jsem sice neviděla, ale cítila jsem ho každou svojí buňkou v těle. Setkání netrvalo dlouho, ale stačilo k tomu, aby ustal můj pláč, dostavil se pocit důvěry božského vedení, navrátila se mi energie i víra.
To vše mě pomohlo doprovodit maminku posledními dny na planetě Zemi. Důvěřovala jsem a s Andělským vedením, jsem si každým dnem tuto situaci připomínala a věděla, že opravdu nejsem sama.
I když člověk má opravdu někdy pocit, že je sám. Je to opravdu jen pocit, jen mlha.
Anděl strážný je vždy s námi.
Důvěřujte